KJÓTSKÝ PROTOKOL - DOHODA O SNÍŽENÍ EMISÍ

  • Hlavní aktivitou, která by v současnosti měla zmírnit globální oteplování, je tzv. Kjótský protokol.
  • Kjótský protokol získal svůj název podle japonského města Kjóto, ve kterém byl v prosinci 1997 dojednán.
  • Kjótský protokol je dohoda, ve které se již 191 států zavázalo snížit v období 2008–2012 emise skleníkových plynů pod úroveň roku 1990. Pro každou zemi byly nastavené emisní kvóty, které musí respektovat. Průmyslové země se v něm zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 %.

  • Kjótský protokol je protokol k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách.

 

  • Tato redukce se vztahuje na šest plynů. Kromě oxidu uhličitého (CO2), methanu (CH4) a oxidu dusného (N2O), se závazek týká hydrogenovaných fluorovodíků (HFCs), polyfluorovodíků (PFCs) a fluoridu sírového (SF6). Jednotlivé skleníkové plyny mají  různou schopnost vyvolávat skleníkový efekt,  i různou životnost v atmosféře. Oxid uhličitý zůstává nejvýznamnějším antropogenním skleníkovým plynem, neboť je emitován v daleko největším množství.

 

Země, které podepsaly Kjótský protokol:

 (Zelená: ratifikovaly, červená:nepodepsaly, šedá:podepsaly, ale neratifikovaly).

Ratifikace (vstoupení v platnost) Kjótského protokolu

  • Podmínkou byla ratifikace protokolu alespoň 55 státy.
  • Poté, co Protokol definitivně odmítly ratifikovat Spojené státy (jejich podíl na emisích je obrovský), závisel osud Kjótského protokolu na  Rusku. To skutečně Protokol na podzim roku 2004 ratifikovalo a tím umožnilo jeho vstup v platnost.

  • K 16.12. 2004 ratifikovalo Kjótský protokol 132 zemí. 

      

Ekonomické důsledky omezování emisí

  • Pro většinu průmyslově vyspělých zemí přijaté závazky představují obrovské investice do energeticky úsporných technologií. Velikosti nákladů, které musí být vynaloženy na uvedené snížení emisí se ve vyspělých zemích pohybují mezi 40–100 USD/t CO2. 

 

Obchodování s emisemi (Emission Trading, ET)

  • Obchodování s emisemi mezi státy je asi nejprůhlednějším mechanismem. Jestliže se ukáže, že země A emituje (produkuje) např. o deset milionů tun CO2 méně, než jí ukládá Protokol, může tento rozdíl prodat jiné zemi B. V konečném důsledku země A i B společně plní závazky, pouze dochází k redistribuci emisních limitů mezi A a B. Na tomto základě mohou již dnes kolektivně plnit své závazky např. země EU15.

 

Započítávání propadů

  • Kjótské závazky nemusí být splněny pouze snížením emisí, ať už doma či v zahraničí. Mohou se také vytvářet a chránit tzv. propady uhlíku (carbon sinks) = umožnit větší ukládání uhlíku v lesích či půdě. Propady jsou hlavní rezervoáry uhlíku na Zemi, počítáme mezi ně živé organismy, půdu a oceány. Všechny suchozemské organické propady pohltí ročně kolem 102 gigatun uhlíku ve formě CO2 .
  • Pro některé země by budování nových lesů mohlo být levnější než redukce průmyslových emisí. 
  • Mezi lety 2000 - 2008 se globální emise CO2 zvýšily dle odhadů o 29%.


 

  Kjótský protokol - Wikipedie