První fáze (2008-2012) je na mezivládní úrovni, byly nastaveny emisní kvóty pro jednotlivé státy. Pokud některé státy tyto emisní kvóty nespotřebují, mají možnost je zobchodovat a to bud přímým prodejem, zprostředkovaným prodejem nebo prostřednictvím komoditní burzy.  Tyto emisní povolenky jsou státem zdarma přidělované a nesou označení AAU, EAU a CER. Každý stát si těmito certifikáty pokryl největší hlavní producenty emisí (např. SLOVNAFT, ČEZ, ŠKODA atd.). Registrace těchto certifikátů provádí národní registr a tyto se nevztahují na naše obchodování, jsou pouze na vládní úrovni a proto také kauzy, kdy hackeři odcizili tyto povolenky, nebo firmy podvodně registrovali společnosti do falešného registru, s důsledky odstávek těchto serverů atd., které se objevují v médiích se nás netýkají a nijak nás neohrožují. Naše nesou označení VER (Verified or Voluntary Emissions Reduction).

Druhou fází (2013 – 2020) končí dobrovolnost nákupu, ale začne povinnost, přičemž už nebude probíhat jen na vládní úrovni. Už nejen velké společnosti, ale bude se to týkat jak středních i malých firem, ale také fyzických osob, tedy i nás všech, protože všichni jsme producenti CO₂. Například při užívání aut budeme muset my, nebo prodejci či výrobci aut hradit poplatky (EKO daně) nebo se neutralizovat zakoupením emisních povolenek (carbon creditů).